Od Štědrého večera neuplynulo ani 24 hodin a do krasu přijíždějí první účastníci poslední pracovní akce v roce 2018, Jenda se Šlimecem. Další den trávili svátečně, tj. jen nějaké povrchovky, návštěva Vandrácké jeskyně apod. V průběhu dne se k nim připojuje Růžovka. Ve čtvrtek 27. chystají dřevo, přijíždí Krteček se Zuzu a do Jedelské ventaroly zajdou na kontrolu stavu. V pátek dojel Vojta a společně s Jéňou, Zuzu a Krtečkem jdou bádat do jeskyně u Jedelské cesty, konečně se rozjíždí pracovní akce. V jeskyni U Jedelské cesty společně vytahovali ven z jeskyně sediment uložený na deponii na dně vstupní propasti....

Nebylo nás mnoho, proto neproběhla žádná velkolepá bádací akce, ale dodělávaly se různé drobnosti a na řadu přišly hned 3 naše lokality. Dívčí tým (Aranka, Kača zelená, Zuzu) se odebral do jeskyně U Jedelské cesty, aby pokračoval na pracovišti v puklině pod vstupní propastí (práce tu byly obnoveny v půli října). V přímém směru to moc nepouští, ale dolů je to relativně volnější, takže se děvčata zahlubovala a vytěžený materiál haldovala na dně vstupní propasti. Ostatní čekal trojboj v jeskyních Dagmar, V Jedlích a Jedelské ventarole. Nejprve jsme zašli do jeskyně Dagmar (Vojta, Krteček, Matouš), v plánu bylo ladit těžební...

Během listopadu se uskutečnil nespočet menších exkurzně-pracovně-poznávacích akcí. V jeskyni U Jedelské cesty jsme zahájili práce na novém přemapování lokality, výpomoc proběhla u Speleohistoriků na jihu krasu, užili jsme si také trochu montanistiky (břidlicová důlní díla na severu Moravy), pár lidí vyrazilo na akci Speleokonfrontacje do Podlesice v Polsku (obdoba našeho Speleofóra), v Jedelské ventarole proběhlo menší školení k mapování jeskyní a začátkem prosince nemohl chybět klasický výjezd do Jeseníku, kde byly navštíveny jeskyně Rasovna, Liščí díra a pomohli jsme na pracovce ve Smrčnickém propadání. Naše členstvo tak mělo možnost si dostatečně „odpočinout“ před dalším bádáním na našich lokalitách.

Uplynul týden a páteční večer to v Jedelské ventarole opět žilo. Početná skupinka úderníků (Aranka, Kača Zelená, Zuzu, Silva, Krteček, Dejv, Matouš) rozjela práci na třech frontách. Jednak byla zahájena sondáž do dna v levé odbočce (přímo mezi rozrážkami k pravé a levé stěně chodby), získáme tak kompletní příčný profil chodby. Dále jsme pokračovali v průvanovém trativodu za VOP, postup je pomalý, pořád je to úzké, ale z volného profilu je neustále cítit průvan. Hlavní úsilí bylo věnováno opět Velkoopatovické propasti (VOP), kde jsme se v plném profilu posunuli min. o metr níž a VOPka tak překonala hloubku 15 m....

V pátek se sešli v krasu jen Krteček s Matoušem a okamžitě se pustili do bádání v Jedelské ventarole. Na práci ve VOPce (= Velkoopatovická propast) to sice nebylo, ale i ve dvou lidech se dala udělat hromada práce. Především jsme za pomoci sbíječky rubali sintrem prolité hlíny na konci levé odbočky, které chodbu ucpaly v celém jejím profilu. Místy narážíme na sintrové plotny silné až 30 cm. Přestože jsme hrnuli vpřed silami strojů, je to práce pomalá a pracná a je otázka, zda v této chodbě ještě vůbec budeme pokračovat. Kromě toho se stihlo vykopat i několik dalších rozrážek,...

Od naší poslední návštěvy v Tisovci uběhlo pouhých 14 dní a už jsme tu zase. Teď ale nejde o čistě bádací akci, ale spíš společenskou záležitost. Přímo na Suchých dolech se v sobotu konal VII. ročník Zrazu speleopotápačov, který byl letos navíc spojený se slavnostním otevřením zrekonstruované základny Speleoklubu Tisovec. Za Dagmaráky jsme vyrazili v sobotu v brzkých ranních hodinách ve dvojici Aranka+Matouš a na Suché doly přijíždíme kolem 9. hodiny, kolem ohniště už je živo a vrcholí příprava guláše. Brzy přijíždějí další a další účastníci, nakonec nás tu bylo přes 50. Dušan Hutka pronese slavnostní řeč, proběhnou gratulace jubilantům,...

V sobotu se do Jedelské ventaroly vydala bádat skupinka poskládaná z těch, co se v krasu momentálně zjevili a byli ochotni kopat – Krteček (VOAK), Vojta, Jéňa, Golémek (všichni 3 Dagmaráci), Zuzu (Speleohistorička), Alda a David (oba Myotisáci). V tomto krásném počtu se máklo ve Velkoopatovické propasti, zahloubena byla o téměř 1,5 m a hloubka VOPky atakuje hranici 14,5 m. Nejdůležitější zprávou je, že se propast začíná konečně rovnat a mohla by se zlomit do horizontu (už by taky bylo načase v takové hloubce, taky vzduch už dole není nic moc). Ale zatím to není jisté, stále může jít jen...